Historie stálé vojenské posádky v Klatovech
Období vlády císařů Karla VI. a jeho dcery a následovnice Marie Terezie, bylo poznamenáno vedením řady válek,zejména válek o nástupnictví na trůn, o něž se ucházel proti Marii Terezii také Albert,kurfiřt bavorský.
Ovšem způsob a charakter válčení se v té době podstatně změnil používáním různých nových druhů palných zbraní a kavalérie. Nutně to vyvolávalo vyšší náročnost v taktice vedení války i kvalitnější a dlouhodobější výcvik vojska.Tyto podmínky mohlo naplnit jen pravidelné žoldnéřské vojsko dlouhodobě cvičené ve stálých posádkách. S tím ovšem byly spojeny i vyšší finanční náklady,které panovník mohl získat válečnými kontribucemi a z daní.To na druhé straně zase hluboce vyčerpávalo zemi a ochuzovalo jeho obyvatelstvo i města.Ani násilné verbování rekrutů sbíraných v zemi v minulosti nijak nezvyšovalo bojeschopnost císařských armád.
To byl také hlavní důvod,proč Marie Terezie v rámci svých reforem usilovala o zřízení trvalých posádek vojska,hlavně ve větších městech,kterým byly i Klatovy.
Po zrušení jezuitské koleje,následujícím po zrušení samotného řádu,papežem v roce 1773, byla jezuitská kolej převedena do majetku vojenské správy kromě přilehlého jezitského semináře, který sloužil k jiným účelům.Kolej byla trvale přestavěna na jezdecká kasárna a posádkové útvary tam byly ubytovány.Maštale pro koně byly postaveny pod kasárny a v kójích pod budovami kasáren,v místech kde byla později vinárna a dnes Rockový klub.
V bývalém semináři vedle kasáren bylo dočasné vojenské skladiště.V roce 1845 vojenská správa zakoupila od obce pozemek blízko parku, na němž postavila nové vojenské sklady (dnes bývalý objek Stavebního podniku u Kauflandu).Pro výcvik jízdních vojáků byla na pozemku jihozápadně od Klatov postavena v padesátých letech 19.století nákladem vojenské správy rozsáhlá jízdárna, lidově nazývaná "rajčúr".
V devadesátých letech 19.století naléhala vojenská správa na obec, aby postavila pro vojenskou posádku nová kasárna.Po delším jednání byla jezdecká kasárna postavena na náklad obce v letech 1892 až 1894., a to na jihozápadní straně města na pozemku, kde již stála jízdárna která se stala součástí kasáren. Stará kasárna v bývalé jezuitské koleji však nadále zůstala v užívání jezdeckých útvarů pro jejich pomocné složky a pro ubytování části posádky. Koně byli přestěhovány do nových kasáren (v některé době tam bylo až 700 koní) a dřívější maštale pak byly používány jako garáže autobusů městských linek.
V minulosti bylo pravidlo,že vojenské regimenty byly ve vlastnictví šlechticů.Ti je na svůj náklad vydržovali a zajišťovali si rekruty z řad dobrovolníků.Panovník jim nahrazoval výdaje tím, že jim daroval různá panství,zámky či měšťanské domy, resp. jim poskytoval jiné majetkové výsady, včetně tolerance (vydrancování dobytých území,...atd.).Také důstojnící sloužící v těchto regimentech byli zpravidla šlechtického původu z řad nižší šlechty. Byli to převážně cizinci a také vojáci mnohdy byli cizího původu - Rakušané,Belgičané,Valoni a jiné národnosti.
Od doby,co byla v Klatovech roku 1762 zřízena první stálá vojenská posádka, se zde vystřídal bezpočet útvarů,většinou kavaleristů: hulánů,husarů,kyrysníků,švališarů a dragounů.150 let byl život města spjat se svou posádkou a vztahy byly dobré i méně dobré,o čemž svědčí incident husarů s občany v hostinci U Věnce. Důstojníci se zúčastňovali společenského i kulturního života ve městě,navštěvovali místní hostince a šenky,jakož i vinárny a místní nevěstince. Počet tehdejších hostinců odpovídal i četnosti posádky. To vše výrazně ovlivňovalo život obyvatel města. Vedlo to k jejich odnárodňování a poněmčování. Mnohé živnosti,řemeslníci a obchodníci,stejně i hostinští byli životně závislí na tržbě od vojáků.
Po roce 1918 byl ze zbytků 14.dragounského pluku utvořen československý jezdecký pluk 14, který byl v roce 1920 sloučen s československým dargounským plukem 2 v Dobřanech při unifikaci armády v československý jezdecký pluk 4, a nakonec v dragounský pluk 4.Antonína Švehly.Prvním velitelem byl plukovník Václav Stluka,po něm pluk.Vladimír Kampf, pluk.Josef Dostál a tím posledním od roku 1935 do 1939 plukovník Ladislav Nedbal.
Sled vojenských útvarů v kalatovské posádce do července 1939
První jezdecká posádka císařské armády přišla do Klatov v roce 1762.Šlo o dragounský pluk č.6 (Kolowratův) umístěný v domě čp.63/I vedle radnice.Jelikož k ubytování útvaru nestačil,byli důstojníci a dokonce i vojáci ubytováváni i v soukromí.Ještě téhož roku byl do Klatov přemístěn i plukovní štáb a dvě eskadrony,které byly do té doby v Domažlicích.Pluk byl později majetkem prince Koburského a byl v Klatovech do roku 1802.Tento dragounský pluk se zúčastnil roku 1793 tažení v Belgii,v roce 1799 tažení v Porýní a v témže roce pod maršálem Suvorovem i v Itálii. V následujících letech se v klatovské posádce střídaly útvary:
- v roce 1802 švališaři 6.pluku Rosenberg
- od roku 1806 husaři 6.pluku Frankenstein
- od roku 1807 do roku 1809 hulánský pluk Merweld
- od roku 1810 švališaři 6.pluku Rosenberg
- v roce 1814-1815 kyrysníci 7.pluku Lotringen Hardegg
- v roce 1816-1820 švališaři 7.pluku
- v roce 1820-1835 kyrysnický 8.pluk Hardegg
- v roce 1836-1842 dragounský 6.pluk Oicquelmont
- v roce 1843-1845 husarský 12.pluk uherského paladina
- v roce 1846-1848 dragounský 6.pluk Oicquelmont
- v roce 1848 jedna eskadrona palatinárních husarů
- v roce 1849 husarský 10.pluk krále pruského Fridricha Viléma a jedna kompanie 35.pluku
- v roce 1849 husarský 2.pluk krále hannoverského
- v roce 1854-1866 jízdní dělostřelecká baterie
- v roce 1855 husarský 10.pluk krále pruského
- v roce 1857-1864 husarský 8.pluk
- v roce 1866-1870 husarský 4.pluk
- v roce 1871-1884 dragounský 7.pluk Viléma Brunšvického
- v roce 1885-1900 dragounský 14.pluk Windisgrätz
- v roce 1900 náhradní kádr dragounského 10.pluku Lichtenstein
- v roce 1901-1918 dragounský 13.pluk Evžena prince Savojského
- od roku 1918-1939 čs.dragounský 4.pluk Antonína Švehly
- od roku 1935-1939 3.polní prapor 35.pěšího pluku Foligno
Pěší pluk byl prozatímně od svého příchodu v roce 1935 ubytován v budově bývalého okresního úřadu starého soudu a jezuitské školy,kde byl až do doby než se postavila nová kasárna Na Rozvoji. Dne 26.března 1938 přibyl do Klatov zbytek 35.pěšího pluku aby byl trvalou posádkou v nově postavených kasárnách.Velitelem byl podplukovník pěchoty Jaroslav Novák. 4. dragounský pluk i 35.pěší pluk byly rozpuštěny v době okupace v červenci 1939.
Po 2.sv válce byly do Klatov dislokovány pěchota,dělostřelci,průzkumníci,stavební prapor i opravářský pluk. Po sametové revoluci,dostala stará kasárna název "Klatovských dragounů" a po reorganizaci a zprofesionalizování armády,zůstal v Klatovech pouze 142.prapor oprav 14.brigády logistické podpory,který 29.října 2009 obdržel od prezidenta republiky čestný název "Klatovských dragounů"