Kostelík sv.Anny na Hůrce
Historii kostelíka sv.Anny na temeni kopce Hůrka nelze oddělit od historických dohadů, co stálo na místě, kde pak byl kostelík postaven a kdy se tak stalo. Vychází se z přesvědčivého historického hodnocení v dějinách Klatov od dr.Jindřicha Vančury, který věrohodně hodnotí s oporou historických důkazů okolnosti kolem stavby kostelíka i otázku původní stavby před stavbou kostelíka.
Začněme tím, že ke konci 17.století přišel do Klatov do arcibiskupského superiorátu jako jeden ze čtyř pomocných kaplanů superior Hammerschmied, aby pomáhal místnímu děkanu farního chrámu zvládnout duchovní služby v souvislosti s návalem poutníků do Klatov k zázračnému obrazu Panny Marie. Nelze mít pochyb o tom, že nebyl žádným příznivcem husitského hnutí, ani husitského krále Jiřího z Poděbrad. Zabýval se historií města na základě zjištění, že na kopci Hůrka jsou asi jeden sáh vysoké základy stavby, na nichž si vybájil historii, že to jsou pozůstatky starověké kaple Proměny Ježíše Krista, která prý byla postavena již v roce 1313 a sloužila duchovním katolické církve do roku 1485. Za panování Jiřího z Poděbrad byla prý jeho vojenskými dráby vyloupena a zničena. Je však nelogické jeho tvrzení o tehdejší existenci kaple resp. kostelíka a tím spíše historie o způsobu jejího zničení. Je totiž otázkou, co by zde dělali tzv. vojenští drábové uvedeného krále stoupence podobojí, když klatovští byli jeho horlivým stoupencem a podporovali ho morálně, materiálně i vojensky, za což je nadal řadou výsad a výhod. Sám totiž měl dost jiných nepřátel ve spolku katolické panské jednoty nazvané Jednota zelenohorská, kteří se proti němu v dohodě s papežem spikli. Tím méně měl asi myšlenky posílat vojáky do spřátelených Klatov, aby vyloupili a zbourali ne zvlášť významnou kapli či kostelík na kopci u Klatov, nehledě na to, že netknuty by zůstaly významnější kostely města u hřbitova. Podobně zcela nevěrohodná je zpráva uvedeného letopisce o obnovení této kaple pod názvem kaple sv.Anny za císaře Ferdinanda II. v roce 1627, která prý byla také v nezjištěnou dobu v důsledku válečných vpádů a nepokojů brzy pobořena.
Jediným správným údajem uvedeného letopisce byla zpráva, že kostelík který ještě neexistoval, ale bylo v záměru ho postavit, se měl jmenovat Proměny Krista Pána. Takový kostelík totiž chtěli klatovští postavit teprve počátkem 17.století. Jsou o tom dva přesvědčivé důkazy. Jednak obraz rytiny Klatov od J.Willenberga z roku 1602, který zobrazuje vrchol Hůrky v tomto roce a na místě, kde by měl stát kostel, stála pouze strážní věž. Pokud by tam byl kostel, třeba i v zřícenině, uvedený rytec by ho v legendě k obrazu vyznačil,jak to učinil i u jiných kostelů.
O záměru stavby kostelíku v této době na vrcholku Hůrky svědčí kšafty klatovských občanů z období kolem roku 1600, odkazující na náklady výstavby kostela na Hůrce značné peněžní částky.Není pochyb, že na takovou stavbu v té době přispěli i jiní dárcové.Takže po roce 1608 se mohlo počítat, že došlo ke stavbě nového kostelíka na místě,kde nikdy jindy nic nestálo. Ale hrozným požárem Klatov v roce 1615 a válečnými strastmi v dalších letech (1618-1620) došlo asi ke zmaření započatého díla.Vzhledem k vyslovenému propadnutí obecního majetku císařem Ferdinandem II. Klatovští měli asi sotva myšlenky na dostavbu kostelíka.Zbytky těchto základů vedli letopisce Hammerschmieda k vybájené představě, že jde vlastně o zbytky starodávné kaple,kterou ale měli Klatovští v záměru postavit až počátkem 17.století.
Kostelík byl na uvedených základech skutečně postaven v letech 1713 až 1725 a byl zasvěcen sv.Anně. Kostel byl vybudován v jednoduchém baroku a jeho přesná podoba se nám již nedochovala,pouze obvodové zdivo ukazuje prostou výstavnost běžného tvaru domácího baroka, bez nejmenších prvků dobových tvarů vrcholného slohového období.Svému účelu však příliš dlouho nesloužil, protože byl zanedlouho zrušen při Josefinských reformách.Po svém zrušení byl kostel dlouhou dobu ponechán svému osudu.
Teprve 24.července 1886 vyzvali starosta města J.Frank a radní B.Doubek v klatovských novinách "Šumavan" občany města k uspořádání sbírky na opravu kostelíka a zřízení rozhledny.Jejich výzva měla kladný ohlas a zanedlouho byla oprava zahájena.Již následující rok se mohli návštěvníci kochat pohledem na šumavské vrchy z dřevěné rozhledny,zabudované do zdi kostela.Ta však již za 50 let byla zcela nevyhovující, zchátralá a hrozilo její zřícení.Město tehdy přikročilo k jejímu stržení.
Později po 2.sv.válce byla vybudována nová zděná rozhledna a restaurace.Objekt rovněž sloužil jako divadelní scéna pro občasná ochtonická představení. Výzva k organizování sbírky na tuto stavbu byla uveřejněna opět v Šumavanu již 1.února 1941. Tehdy byl rovněž vypracován projekt klatovskými architekty Bradou a Svobodou, který ještě upravoval vrchní rada ing.Dobruský. Projekt počítal s tím, že zachovaný presbytář kostela bude vhodnou adaptací upraven na restauraci. V jejím přízemí bude byt nájemce, tvořený kuchyní a pokojem, hala, v níž bude umístěn bufet, místnost pro výčep, toalety atd. První poschodí mělo obsahovat samotnou restauraci s velkými okny, ze kterých se budou moci hosté dívat do kraje. Na místě pozůstatků původní rozhledny projekt počítal s výstavbou nové. Restaurace měla mít celoroční provoz a budoucí restauratér měl být pověřen i vybíráním vstupného na rozhlednu.
(Judr.J.Weinmann - Zajímavosti z Historie Klatov a M.Kříž - Po starých klatovských cestách)