Kostelík sv.Jakuba (zanikl 1783)
Další ze tří kostelíků, který do r.1783 stával v areálu Svatojakubského hřbitova na tzv.Pražském předměstí, byl kostelík sv.Jakuba. Nejstarší zmínky o této svatyni se vztahují k r.1381, kdy však již jeho úvodní farní funkci přejalo nově zřízené děkanství v hrazeném městě. Kostelík sv.Jakuba býval jistě farním kostelem starých předlokačních Klatov.
Podle archaického pravoúhlého presbytáře s opěráky můžeme jeho založení klást patrně již do období před polovinou 13.století. Kostelík stejného zasvěcení, ale založený již v 1.polovině 11.století, existoval také v nedalekých Domažlicích. Při té příležitosti vystupuje ze zapomnění bájné datum 1014 uvedené na historické desce v městském chrámu, které, ač nereálné pro založení městského kostela, se snad může vztahovat k výstavbě některého z předlokačních kostelíků. Lze předpokládat, že v období husitských válek sloužil kostelík nejprve katolíkům vypuzeným z městského kostela a později klatovským utrakvistům. Tyto předpoklady dostávají reálnou podobu v první polovině 16.století, kdy se opět objevují zprávy o svatojakubské faře, která byla spravována utrakvistickým knězem. Posledním z těchto kněží byl Jan Kralický, po němž kostelík přechází opět pod správu klatovského děkanství.
V roce 1569 a 1589 získal kostel nové zvony, které byly zavěšeny na sousedním kostele, využívaném v té době jako zvonice (sv.Jiří).
Od poloviny 16.století až do zániku v r.1783 sloužil kostel jako pohřebiště klatovským patricijským rodům. Podle znaků a nápisů na zvonech lze předpokládat, že zde byli pohřbeni členové rodů Lounských,Korálků z těšína a Kaffunků z Poborovic.
Nejstarší ikonografický pramen, Willenbergova kresba z r.1602, zobrazuje svatyni jako drobnou gotickou stavbu s lodí, ohraničenou strmými štíty, která výrazně převyšují střechu, opatřenou štíhlým sanktusníkem. Presbytář, jehož střechu zdobí korouhev s křížem, je ukryt za předměstskými domy. Olej V.Vysokého, namalovaný těsně po r.1783, zobrazuje kostelík po barokní přestavbě, která postihla především loď, do níž byla prolomena kasulová okna, a zmizely také vysoké štíty lodi. Naproti tomu je zde ještě v původní podobě zachován malý pravoúhlý presbytář s opěráky. (obrazy k vidění v klatovském muzeu).
Dne 29.června 1783 však došlo ve vedlejším kostelíku sv.Jiří resp. sv.Vojtěcha, k výbuchu zde uskladněného střelného prachu. Kostel byl natolik poničen,že musel být stržen. Dnes se po něm na hřbitově nezachovala ani nejmenší stopa.
Stejný osud postihl v 70.letech 20.století i starou svatojakubskou faru čp.29, postavenou před vstupem na hřbitov a zbořenou při rozšiřování silničního tahu na Plzeň.Interiér drobné stavby s malými okny byl přístupný sedlovým pozdně gotickým portálem.