Významná data
2. polovina 12. století
Při obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem zakládají kupci ves jménem Klatova.
Ves se rozkládala se mezi úpatím Křesťanského vršku a svahem dnešního hřbitova (který se polohou shoduje s tehdejším hřbitovem). Osídlení vesnice je slovanské.
Kolem roku 1260
Český král Přemysl Otakar II v době vleklých sporů o Sušicko s bavorským vévodou zakládá na zalesněném svahu jižně od vsi Klatova královské město Klatovy. Němečtí osadníci budují ze dřeva město obehnané kamenným hrazením, půdorys vnitřního města je v podstatě shodný se současným. Z trhové vsi Klatova se stává jedno z předměstí.
1414
Papež Jan XXIII uvalil na Klatovy klatbu kvůli popravě dominikánského mnicha davem rozhořčených občanů (není známo jakého deliktu se mnich dopustil).
Roste chudoba na předměstích a bohatství ve městě.
1419
Husitští stoupenci v Klatovech rozbořili klášter dominikánů.
Z obavy před husitskými bouřemi němečtí měšťané na trvalo opouštějí město.
Z Klatov se stává pevná husitská pevnost, opora táborsko-sirotčího svazu.
1648
Klatovy vydrancovány švédským vojskem
8.července 1685
Zázrak - obraz Panny Marie roní krev a uzdravuje nemocné .
Obraz byl přemístěn z domu Ondřeje a Anny Hisperkových (dnešní kaple Panny Marie u letního kina) na oltář děkanského kostela. Tisíce přicházejících poutníků se stávají zdrojem rozkvětu města.
1749
Marie Terezie ustanovuje Klatovy krajským městem ( zrušeno 1849 )
1762
V Klatovech se usazuje první stálá vojenská posádka - Kolowratův dragounský pluk.
1813
Baron Volšanský přiváží z francouzského města Nansy semena karafiátů, jejich celoevropská sláva přichází až koncem století.
1870
Vichřice srazila báň Černé věže. Dodnes je před radnicí bílou mozaikou v dlažbě znázorněno místo dopadu.
6.října 1876
První vlak z Plzně do Klatov.
1914 - 1918
Mnoho Klatovanů bojuje ve válce, mnozí v legiích u Zborova, Arasu,…
1948 - 1989
Imperialisté cení zuby na hranicích.
Narozdíl od ostatních měst Klatovy musí ještě radostněji kráčet vstříc revolučním zítřkům.
Žije se zde lépe, vpravdě radostněji.
Zpracoval : www.sumavanet.cz (hp)