Stručná historie muzea
V první polovině 19. století byly Klatovy administrativním centrem kraje, což umožnilo jejich velký hospodářský rozvoj. Přestože byly krajské úřady roku 1849 přesunuty do Plzně a Klatovy zůstaly pouze městem okresním, nastoupené trendy hospodářského rozvoje se nezastavily a umožnily tak růst kulturního a společenského života ve druhé polovině 19. století. Výrazným projevem sílícího kulturního cítění v tomto období bylo založení muzea v Klatovech.
V červenci roku 1882 zemřel v Klatovech František Jung, bývalý mlynář a krupař, který od roku 1861 sbíral starožitnosti a kuriozity se vztahem ke Klatovům a jejich okolí. Protože dědici neměli na spravování a rozšiřování sbírky zájem, odkoupilo ji za 500 zlatých město. Stala se základem sbírek muzea, které bylo usnesením městské rady založeno ještě téhož roku. Původní kolekce rukopisů, knih, obrazů, soch, zbraní, textilií, keramiky a numismatických položek (kolem 600 kusů) byla hned v počátku rozhojněna o některé významné památky z majetku města: nejstarší městské knihy, městské listiny, kancionály, předměty práva útrpného apod..
Prvním správcem Městského muzea v Klatovech se stal tehdejší praktikant v advokátní kanceláři JUDr. Sedláčka a pozdější klatovský starosta (1912 – 1919), výrazná osobnost politického i kulturního života města, JUDr. Karel Hostaš.
Sbírkový fond se díky četným darům nadšených měšťanů i klatovských rodáků žijících v zahraničí rychle rozrůstal. V tomto počátečním období se muzeum věnovalo kromě sbírkotvorné činnosti také archeologickým výzkumům mohylových pohřebišť v okolí Klatov a byly pořizovány opisy pro město důležitých historických listin. Významné bylo také bádání národopisné v souvislosti s přípravou národopisné výstavy v Praze roku 1895. Nezanedbatelným přínosem byly již v tomto období výstavní aktivity muzea.
V období mezi lety 1896 – 1902 k systematickým výzkumům mohylových pohřebišť přibyl výzkum několika kostrových hrobů a kulturních jam a také četné záchranné výzkumy v Klatovech, vynucené budováním nových vodovodů a plynovodu. Nálezy z těchto lokalit spolu s novými přírůstky z oblasti národopisné a uměleckohistorické byly natolik bohaté, že jejich umístění ve stávajících prostorách bylo nemyslitelné.
V letech 1904 – 1907 proběhla na místě bývalé tzv. Votínské chalupy pánů z Janovic výstavba nové secesní budovy Městské spořitelny v Klatovech podle projektu architekta R. Štecha z Plzně staviteli architektem K. Horákem a M. Taušem. V přízemí budovy byly úřadovny spořitelny, v patře pracovny a výstavní sály muzea. V roce 1936 si spořitelna postavila novou budovu v Klatovech na náměstí (dnešní Komerční banka) a muzeum tak získalo pro svoje potřeby výstavnou secesní budovu celou. Díky tomuto velkorysému daru mohly být muzejní sbírky náležitě roztříděny a nadále samostatně spravovány.
Po smrti JUDr. Karla Hostaše roku 1934 došlo k zásadním úpravám v řízení muzea. Do jeho čela byl jmenován František Plánička, dlouholetý Hostašův spolupracovník na poli muzejní práce sběratelské, soupisové, archivní a propagační.
V období Druhé světové války bylo klatovské muzeum coby svědek historie a kultury Klatovanů a tedy i českého národa centrem protigermanizačních snah, duchovním centrem a zázemím klatovské inteligence. Vnějším projevem tohoto poslání bylo vydání souboru osmi leptů velikosti 24 x 31,5 cm grafické plochy s náměty připomínajícími historii a krásu města. Muzeum je vydalo v roce 1942 ve spolupráci se Spolkem českých umělců grafiků Hollar. Vydání grafických listů, organizační pomoc při nové výdlažbě klatovského náměstí, organizování finanční sbírky na opravu největšího klatovského zvonu z Černé věže zvaného Vondra a pomoc při opravách jezuitského kostela na náměstí byly odpovědí muzea a celé kulturní klatovské veřejnosti na plány okupantů o konečném řešení tzv. „české otázky“. Pro velký ohlas leptů vydalo muzeum ještě v roce 1943 opět ve spolupráci s Hollarem mědirytinu Cyrila Boudy Klatovy – staré město z nadhledu. Největší ranou ve válečném období však bylo vytypování budovy muzea jako vhodného objektu překladiště archivních materiálů a písemností určených k odsunu z okupovaného území v rámci německé taktiky spálené země. Na podzim 1944 byl dán příkaz k vyklizení budovy. Během necelých dvou měsíců musely být všechny sbírky zabaleny, uloženy do krabic a převezeny do bývalé synagogy a na další čtyři místa v Klatovech. V té době měla slečna Milada Šleisová, ředitelka muzea po Františku Pláničkovi, úřadovnu ve třetím a později ve čtvrtém patře radnice.
V letech 1945 – 1946 využil vyklizenou budovu muzea Místní národní výbor jako skladiště předmětů konfiskovaných u Němců a kolaborantů. Postupné uvolňování jednotlivých místností, jejich úpravy a instalace exponátů umožnilo zpřístupňovat sbírky od jara roku 1947 do konce roku 1948. Při této příležitosti byly také stěhované sbírky znovu zrevidovány a utříděny.
V roce 1960 v rámci oslav 700. výročí založení města králem Přemyslem Otakarem II. byl v zahradě u muzea zpřístupněn nový výstavní pavilon postavený v akci „Z“. V počátcích sloužil k výstavám klatovských karafiátů, později v něm vystavovalo také muzeum.
Počátkem sedmdesátých let byla hlavní budova muzea pro velmi špatný technický stav pro veřejnost uzavřena, v roce 1985 byla zahájena její rozsáhlá rekonstrukce. Přesto pracovníci muzea připravovali i v tomto období pro návštěvníky výstavy ve výstavním pavilonu v zahradě muzea a v domě čp. 1 ve Vídeňské ulici v Klatovech.
V roce 1990 byla pro muzeum získána barokní panská sýpka v Chanovicích u Horažďovic, sloužící dnes částečně jako depozitář, částečně jako výchozí základna pro realizaci letitého záměru pracovníků muzea - Expozice lidové architektury.
Dne 19. května 1994 byla hlavní budova po náročné dlouhotrvající rekonstrukci konečně zpřístupněna již netrpělivé klatovské veřejnosti. V prvních dvou letech byly nově rekonstruované výstavní prostory oživeny četnými výstavami odbornými i uměleckými. V pracovnách muzea mezi tím probíhaly přípravy libreta, scénáře a realizace již třetí stálé expozice od založení muzea pod názvem Historie Klatovska. Ta byla slavnostně otevřena 16. února 1996.
V počátcích muzea se jeho činnost zaměřovala především na činnost sbírkotvornou, posléze též vědeckou i dokumentační, postupně se pomalu začalo rozvíjet oslovování veřejnosti pomocí výstav a přednášek. Současné muzeum však již nemůže být pouze víceméně pasivním sběratelem a předkladatelem hmotných dokladů historie nebo pro veřejnost vzdáleným vědeckým ústavem. Muzeum dnešních dnů musí být, aby jeho existence byla vůbec opodstatněná, živým, aktivním organizmem s co největším důrazem na otevřenost směrem k veřejnosti. Od znovuotevření v roce 1994 tedy klatovské muzeum nabízí návštěvníkům kromě stálé expozice také výstavy tématické z muzejních sbírek nebo výtvarné umělců, jejichž život nebo dílo má vztah ke Klatovům nebo regionu.
Každé pondělí a středu je pro zájemce otevřena studovna muzea, v níž mohou prezenčně studovat knihovní a archivní materiály týkající se nejen Klatov, ale i regionální historie jihozápadních Čech i dalších rozličných oblastí lidské činnosti.
V muzeu pracuje kromě knihovnicko informačního oddělení ještě několik odborných úseků, jejichž úkolem je péče o sbírkový fond muzea a jeho prezentaci veřejnosti při tématických výstavách. Je to pracoviště historie, etnografie, archeologie a konzervátorské pracoviště.
Prostorný přednáškový sál umožňuje poučení veřejnosti při přednáškách, v komponovaných pořadech s využitím velkoplošného videa, v odborných tématických nebo pracovních seminářích, ale i přátelská rodinná či společenská setkání. V menší míře se zde konají divadelní a koncertní vystoupení převážně neprofesionálních hudebníků, sál je k dispozici pro oficiální slavnostní příležitosti.
Vzhledem k nepříliš radostné finanční situaci v naší kultuře a v muzejnictví obzvláště je nezanedbatelnou práce na projektech a žádostech o granty u Ministerstva kultury ČR, různých nadací či jiných institucí, které svojí finanční podporou následně tuto výzkumnou, odbornou a bohatou kulturně výchovnou činnost umožňují.
Dnem 1. ledna 2003 klatovské muzeum přešlo do zřizovací pravomoci Plzeňského kraje a v souvislosti s vydáním nové zřizovací listiny užívá od 3. června 2003 nový název – Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech.
Text a foto : Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech