Klatovští legionáři
Mnoho Klatovanů i občanů z okolí města se zúčastnilo během 1.světové války,po přeběhnutí fronty či z bývalých zajatců,odboje v legiích,založených pod vedením pozdějšího prezidenta T.G.Masaryka.Vznikly postupně v Rusku,Itálii a Francii.Jsou známa bojiště,kde se tyto jednotky na všech frontách proslavily,ať už to bylo u Arasu, Bachmače či Zborova.Mnozí za vlast položili v řadách legií své životy.
Po návratu z bojišť do vlasti všichni vesměs pocítili touhu udržovat nadále bratrství a legionářské tradice.Jejich touha vyústila v ustavení Sdružení,na jehož základě by se scházeli, udržovali spolu kontakt a společně hájili zejména svá sociální práva. V Klatovech byla proto založena organizace Odbočka svazu legionářů.Ta vznikla v roce 1920 a jejím předsedou byl zvolen jako důstojník italských legií Matěj Hron,městský úředník.Tato organizace vyvíjela činnost do roku 1921.
V té době byla v Praze utvořena nová legionářská organizace celostátního významu,jejímž programem byla Washingtonská deklarace,jež dávala ideový podklad pro organizační sjednocení všech legionářů v ČSR.Klatovská Odbočka legionářů přistoupila k této nové legionářské organizaci jako Jednota Čs OL a ustavila si nový útvar 9.listopadu 1921.Jejím prvním a potom dlouholetým předsedou byl zvolen italský legionář František Bouzek.Je třeba vědět,že mnozí čeští branci v době zahájení války neměli pro své mládí ještě zaměstnání a po válce se ocitli v sociálních problémech s jeho nalezením.Ani ti,kteří si nové zaměstnání brzy našli,nezůstali bez problémů,neboť si svá práva a zájmy museli neustále střežit.Legionářská sláva mnohdy měla i svůj rub.V době pozemkové reformy bylo třeba vynaložit veškeré úsilí,aby legionáři - zemědělci byli uspokojeni dostatečnými příděly půdy.
V roce 1922 se Jednota postavila do čela akce dát Klatovům důstojný pomník k uctění padlých vojáků v době 1.světové války.Jejich návrh našel u místních činitelů i u veřejnosti porozumění a dílo bylo možno uskutečnit již během jednoho roku.Pomník stál 80 tisíc kč a byl postaven před vchodem do Mercandinových sadů.Jeho tvůrcem byl klatovský sochař V.Glos. Uctění památky padlých vyvrcholilo přivítáním prezidenta T.G.Masaryka u nově vybudovaného pomníku při příležitosti jeho návštěvy v Klatovech v roce 1923.Toto dojemné setkání legionářů Klatovska bylo vzdání úcty svým padlým rodákům a bylo i stvrzením vztahu mezi prezidentem a jeho vojáky,kterým velel při osvobozování vlasti. Jednota si podjala jako jeden z hlavních cílů a úkolů nejen neustále upevňovat a prohlubovat i ve veřejnosti legionářskou tradici,ale uvědomovala si,že má také povinnosti vůči svým členům - zajišťovat rovněž jejich sociální práva a nároky.V roce 1923 proto založila podpůrný sociální fond,z něhož bylo pomáháno potřebným bratřím, legionářským vdovám a dětem a sloužil též k poskytování zápůjček s levným úrokem.
V roce 1923 uskutečnila Jednota Čs OL ještě další významnou akci: uctili památku italského legionáře Tomáše Vrby z Lorety u Klatov,který byl 16.června 1918 popraven Rakušany v městě Conegliano.Záhy byl postaven tomuto legionáři pomník v Loretě a jeho autorem byl také V.Glos. Po zjištění,že při poslední rakouské ofenzívě na Piavě byl také Rakušany v roce 1918 popraven krajan Václav Čuba z Vacov,přidala Jednota Čs OL v roce 1936 jeho jméno na pomník Vrbův. Památky obou jmenovaných Jednota vzpomínala tradičně na každoročních slavnostech v Loretě za účasti klatovské veřejnosti.
Na počátku roku 1936 měla Jednota Čs OL 154 členů a byla řízena představenstvem v čele s předsedou ing.Karlem Horákem,stavitelem a místopředsedy Františkem Lupínkem,školním inspektorem a Františkem Sobotkou,odborným učitelem a dalšími představiteli.Jednota Čs OL prováděla samozřejmě současně i kulturní činnost a byla v součinnosti s brannými organizacemi a vojskem.
Na počátku okupace v roce 1939 byly oba uvedené pomníky zlikvidovány Němci.Řada legionářů byla během okupace zatčena pro odbojovou činnost a mnozí se již z koncentračních táborů nevrátili.Zaplatili tak již podruhé za svou lásku k vlasti!!!