A.F.K. Šumavan Klatovy
Dne 3. května 1919 se v klatovském Šumavanu objevuje výzva následujícího znění: „Jelikož se vzrůstajícím zájmem o sport fotbalový v Klatovech vzrůstá, i snaha jednotlivců se činně sportu zúčastnili vyzývají se tímto všichni, kteří by chtěli fotbal pěstovat a mohou podmínkám a závazkům na ně kladeným dostáti, aby se přihlásili do nově tvořeného fotbalového klubu. Přihlášky přijímá fotograf Landgraf B."
Od těchto dnů začíná historie druhého klatovského klubu AFK Šumavan Klatovy, až do splynutí stálého rivala SK, historie vztahu vyznačujících se spoluprací, převážně však různými podobami rivality a napětím, jež byl nevyčerpatelným stimulem sportovní aktivity a zdravé ctižádosti. Činnost Šumavanu se rozvíjela od r. 1920 velmi slibně. Pod vedením předsedy Součka a hlavních funkcionářů Josefa Javorského a Františka Pubce, později s výborem řízeným předsedou K. Zajíčkem, místopředsedou Voráčkem a hlavními funkcionáři Fr. Pubcem a Otto Nápravníkem, navazuje Šumavan spolupráci se starším klatovským klubem. V roce 1920 vzešly z této spolupráce mohutné sportovní slavnosti v Klatovech, jejichž vyvrcholením měl být start jednoho z nejlepších fotbalových mužstev ČSR, mužstva SK Slávia Praha. Tato akce byla velmi zdařilá, i když mužstvo pražské Slavie zastupovala jedenáctka Smíchov Praha, a potvrdila, že sport není jen zábavou nebo hříčkou několika jednotlivců, nýbrž důležitým nástrojem všestranně výchovným.
Dokladem toho, že zájem mládeže o kopanou nebyl ukojen ani činností obou jmenovaných celků, je zrod třetího klubu, DSK Sparta Klatovy (Dělnický sportovní klub). Ten zahajuje činnost od r. 1921, přitahuje hlavně mládež dělnickou. V roce 1924 si klatovská Sparta vydobývá postup do III. třídy a postavila se tak po bok AFK Šumavanu. K prvnímu klatovskému derby mezi Spartou a Šumavanem došlo v roce 1925 a Sparta v něm prohrála 1:3.
V mistrovství III. třídy se však těmto klatovským mužstvům nedařilo. Šumavan se umístil na 10. místě, Sparta uzavírala tabulku. Protože se i hráčský kádr obou mužstev neustále zužoval, dochází v roce 1927 ke sloučení obou klubů pod hlavičkou DSK Šumavan Sparta Klatovy. Celku AFK Šumavan, i když byl předtím posílen spojením se Spartou, se krizi nepodařilo překonat. Jeho činnost ochabuje, v roce 1928 úplně přestává a život klubu je na krátký čas zcela přerušen.
K obnovení klubu a k oživení sportovní činnosti dochází v Šumavanu až v r. 1930. Třicátá léta pak patří k nejúspěšnějším obdobím tohoto klubu a to pod postupným vedením V. Mrázka, V. Hofmana, Ant. Laušmana a Jar. Kalabzy. Z cyklistického hřiště na Rozhrání se buduje hřiště na kopanou, vyhovující podmínkám hracího řádu I. A třídy. Od roku 1931 mužstvo Šumavanu téměř každoročně zdolává jeden ze čtyř stupňů na své cestě na výsluní. V roce 1934 se Šumavan ve II. třídě umisťuje na 5. místě, ale v roce 1935 po prvním místě v tabulce postupuje znovu o stupeň výše. Radost ale byla zkalena reorganizací, podle níž Šumavan nepostupoval do I. třídy, nýbrž do nedávno zřízeného mezičlánku, do I. B třídy. Radost všech hráčů a příznivců AFK Šumavan vrcholí v r. 1936, neboť jejich mužstvo zvítězilo v mistrovství I. B třídy v ročníku 1935-36 a postoupilo mezi elitu plzeňské kopané a po bok největšího soupeře SK Klatovy.
V ročníku 1942/43 hraje již nižší soutěž,avšak stupňující se fašistický útisk a bezohlednost nařízení okupačních správních orgánů poznamenávají práci i sportovní činnost v obou klubech. Hráči musejí opouštět své rodiny a sportovní kolektivy pro nasazení do Německa, jiní jsou uvrženi do koncentračních táborů. To má za následek ochabnutí zápalu funkcionářů a snížení výkonnosti v AFK Šumavan. Už tehdy se ozývají hlasy navrhující sloučení obou klubů, ke kterému skutečně dochází dne 1. ledna 1949 a od tohoto roku převzal tradice kopané SK Klatovy, který přes různé proměny pojmenování, související s organizačními změnami, pod hlavičkou TJ Klatovy reprezentuje tento sport dodnes.